Slovanské hromniční zvyky a Pernica, Perunova dcera

Druhého února slavili Slované Hromnice (ne, není to původně křesťanský svátek, pouze křesťany převzatý, dokonce s mnoha detaily), nebo jinak Perunice, jinde Bliskavki, také však svátek Setkání. V tento den si dávají schůzku“ zima s létem (mnohé evropské národy, včetně Slovanů dělili v dávných dobách rok pouze na 2 sezóny, nikoli na čtyři, Slované později na tři). Podle pověstí je to jediný zimní den, kdy můžete slyšet Perunův hrom a vidět jeho blesk.

Na Hromnice má oheň úplně jiný smysl jako například na svátek lásky počátkem května nebo o letním slunovratu. Nejde ještě stále o jeho teplo, nýbrž o světlo. A proto v den Hromnic lidé všude rozsvěcovali větší a menší světla jako malé "odrazy" nebeského světla. Nejznámější z těchto nápodob světla ze slovanského božského nebe jsou dodnes "hromové svíčky", zkráceně "hromničky", které se dostaly časem do nové víry Slovanů, do křesťanství.

U východních Slovanů byly tyto svíce vyráběny pouze slovanskými ženami, zejména dívkami. Velice často byly spleteny ze tří tenčích podlouhlých kusů vosku do tvaru copu a nahoře se rozbíhali do tvaru podobného trojzubci jako symbolu tří slovanských světů Nav, Jav a Prav, tj. Všehomíru. Tyto posvátné svíčky byly pak zdobeny všemi možnými způsoby, stuhami atd.

V mnoha slovanských oblastech byly takřka všechny hromniční rituály spojené s "hromniční" svíčkou. Vosk na jejich přípravu byl připraven předem. Každý Slovan a Slovanka tavili svou vlastní svíci sami o šestém dni týdne (sobotě) před Hromicemi. Měřili přes 40 cm na délku a jejich šířka tvořila dvě čtvrtiny délky. Tyto rozměry měly v případě potřeby umožnit nošení svíčky na hrudníku.

Hromniční svíce byli vždy mocným nástrojem slovanské lidové magie. S jejich pomocí se odvracel blesk a obecně bouřka od lidských obydlí a celých vesnic nebo jejich okolí. Nebo naopak, přivolávaly se jimi za sucha bouřky s deštěm. Jejich úlohou bylo rovněž pomáhat při důležitých činnostech: zapalovaly se během první jarní pastvy hospodářských zvířat, orby, setí či sklizně obilí.

Slovanské ženy si je braly sebou, když šly do lesa, dokonce někdy i ke svatebnímu loži, také však, když porodní bába brala na ruce novorozence. Zapalovaly se u úmrtního lože, aby se umírajícímu usnadnil přechod do jiného světa. Hromniční svíčkou se vykuřoval dům zesnulého, aby jeho duše našla po smrti klid a duchové předků k ní byli k ní milosrdní.

Do rukou těžce nemocných se vkládala hromniční svíčka současně prosbou, aby jej Bohyně očistila, zbavila nemoci, zlých duchů choroby a zároveň na něj přenesla léčivou moc svého nebeského světla. Vosk svíce se považoval za silný lék.

Hromniční svíce byly důležité taktéž pro slovanské ženy zabývající se obchodem. Samotné Hromnice byly nejlepším časem pro významnější kroky, které měly být učiněny po hojnost rodiny, pro příští úrodu, dobrobytí rodu.

Ve spojení s Hromnicemi se u Slovanů uctívala Pernica, panenská dcera boha Peruna. Pernice představovala silnou, nebojácnou, hrdinskou stránku slovanských žen. Panny Pernice (neříká se dodnes jít do pranice?) byly válečnicemi a současně tvořili doprovod Perunovi dcery. Bojovaly proti nepřátelům stejně jako muži jejich kmene.

Slovanská tradice zdůrazňovala panenství Pernice, nebo jinak Perunitky. Významně pomáhala svému božskému otci a často jej doprovázela. Tady můžeme najít paralelu mezi Perunem a Diem, Pernicou a Athénou. Athéna se zrodila z Diovy hlavy, byla tedy součástí jeho božské podstaty, "Ženou Animou", jakýmsi "Diem v šatech". Atributem Athény byl oštěp, nejspíš symbol blesku, který byl symbolem Dia. Panna Pernica byla stejně jako Athéna zobrazována se zlatým "hromovým" kopímm kterým pomáhala Perunovi probouzet léto (původně, jak jsem psala výše, měli Slované jenom dvě roční sezony, zimu a léto).

K Hromnicím, stejně jako k dalším slovanským sezónním svátkům, se vázala různá pořekadla.

Pokud Slunce před západem vykoukne z mraků, znamená to, že poslední mrazy prošli. Není-li slunce za mraky u hromničního západu vůbec vidět, můžou se očekávat tvrdé Velesovy mrazy (Velesův den spadal na 11. února). Hromniční svíce měli za takových podmínek být paprskem světla a naděje.

Ochladí-li se náhle na den Hromnic, jaro bude studené a přijde pozdě.

Tiché, klidné a zamračené Hromnice přináší bohatou sklizeň chleba a ovoce.

Jasná hvězdná noc o Hromnicích věští pozdní příchod jara.

Hromniční kapky deště se promění na dobrou sklizeň pšenice.

Ranní sníh na Hromnice předpovídá ranní sklizeň chleba, sníh v poledne o něco pozdější a sněžný večer pozdní, opožděný chléb (obilí).

Svítí-li o Hromnicích slunce, bude teplé léto, mrzne-li, zima ještě přetrvá.

Obdobné, avšak mnohem bohatší informace o svátcích v slovanském Kole roku a jejich bozích a bohyních a dalších typech rituálů se dozvíte v mé knize Velká kniha rituálů. 

O Pernici a dalších slovanských bohyních si povídáme také na mých kurzech staroslovanské tradice ženských praktik Fontána mládí.

Judita Peschlová

Přihlášení na akci

Vyplňte prosím níže uvedené údaje: